BiOrga

dětské oblečení z organických (bio) materiálů - zatím připravujeme, prodej probiotických salátů

Eko a Fair Trade svět

zapojte se

Fair trade neboli alternativa ke konvenčním obchodním zvyklostem

Fair Trade - spravedlivý obchod

  V minulých desetiletích jsme byli zvyklí finanční podporu spíše přijímat než poskytovat. Mnozí stále věří, že Česká republika je zemí chudou a že zaplatit něco navíc na podporu těch, kterým se daří ještě hůře, si - ať už jako stát, nebo jako jednotlivci - „nemůžeme dovolit". Česká republika přitom patří mezi čtvrtinu nejbohatších států světa!

Životní realita v zemích, které jsou na konci pomyslného žebříčku, je pro nás takřka nepředstavitelná - chybí přístup k zdravotně nezávadné vodě, odborné lékařské péči a vzdělání; pracovních příležitostí je minimum a ty, které se nabízejí, jsou mizerně placené. Na péči o přírodní zdroje a ochranu přírody se nedostává prostředků - hlavní a leckdy jedinou prioritou je zajistit holé přežití.

V řadě těchto zemí přitom vznikají výrobky, které jsou nepostradatelnou součástí nabídky každého supermarketu nebo samoobsluhy a které jsou běžnou součástí života většiny z nás. Bez kávy, čaje, kakaa, banánů, rýže, koření, bavlny a mnoha dalších výrobků se už snad ani neumíme obejít. Výroba a mezinárodní obchod s těmito komoditami jsou však bohužel zatíženy specifickými problémy, které ztěžují život výrobcům, jejich rodinám i celým regionům.

Malí neorganizovaní pěstitelé kávy jsou například snadnou kořistí místních obchodníků, kteří od nich kávu vykupují - pěstitelé ihned po sklizni zoufale potřebují hotovost, nemají prostředky na to, aby kávu sami zpracovali a dopravili na trh, a tak prodávají prakticky za jakoukoliv cenu. Nestabilita mezinárodního trhu způsobuje těžkosti nejen jednotlivým pěstitelům, pro které je káva hlavním zdrojem obživy, ale i celým regionům, které se specializují na produkci kávy. Spekulace s kávou dále zhoršují už tak velmi nepříznivou situaci. Produkce běžných banánů je typická nebezpečnými pracovními podmínkami, násilným potlačováním odborových hnutí a nadměrným užíváním pesticidů, které vážně ohrožuje zdraví pěstitelů a jejich rodin i přírodní zdroje a neprospívá pochopitelně ani spotřebitelům. Pěstování konvenčního kakaa je spojeno s dalším problémem: kvůli nízké ceně, kterou pěstitelé za kakao dostávají, se opětovně rozmáhá dětská a nucená práce. Tak bychom mohli pokračovat komoditu po komoditě.

Coby spotřebitelé výrobků, které v těchto zemích vznikají, přitom máme v rukou klíč, kterým můžeme ovlivnit podmínky pěstování a zpracování. Stačí jím jen správně pootočit.

Co je Fair Trade?

Fair Trade (do češtiny nejčastěji překládaný jako spravedlivý obchod) vytváří poměrně malou, ale významnou alternativu k současnému ekonomickému modelu: je to způsob obchodování, který podporuje malé výrobce a zaměstnance v chudých zemích světa. Fair Trade je založený na předpokladu, že lepší než chudým zemím a jejich obyvatelům poskytovat almužny ve formě charity či nevhodné rozvojové pomoci je usnadnit jim takovou účast na mezinárodním obchodě, která přispěje ke skutečnému rozvoji společnosti a hospodářství těchto zemí.

Fair Trade současně dává nám, spotřebitelům, jedinečnou možnost snadno a účinně podpořit jiný ekonomický model, dát hlas jinému způsobu obchodování a výroby a v neposlední řadě získat velmi kvalitní výrobky za dobrou cenu.

Fair Trade je postaven na souboru principů, které mají zajistit zemědělcům a řemeslníkům z chudých zemí i jejich rodinám důstojný život. Mezi principy Fair Trade patří vyloučení zbytečných obchodních prostředníků, kteří ukrajují výrobcům z jejich výdělku, zamezení zneužívání dětí v procesu výroby, dodržování základních zdravotních a sociálních standardů, jak je definuje Mezinárodní organizace práce ILO, vyloučení geneticky modifikovaných surovin a dodržování ekologicky šetrných postupů v zemědělství i ve výrobě. Výrobcům se za jejich výrobky platí smluvně stanovená férová cena, která plně pokrývá náklady na výrobu a živobytí a umožňuje investice do zpracovatelských zařízení, zkvalitňování výroby, zvyšování odborných kapacit apod. Zemědělci jsou díky prostředkům z Fair Trade například schopní získat certifikaci ekologického zemědělství, která je pro ně mnohdy finančně nedostupná, ačkoliv se ve svých zemědělských postupech požadavkům certifikace blíží.1

K výkupní ceně Fair Trade výrobků (například u středoamerické kávy typu arabica je v současné době minimální výkupní cena stanovena na 1,26 USD za libru2) se připočítává ještě příplatek - tzv. sociální prémie (social premium - u kávy činí 0, 05 USD za libru). Ta se nevyplácí jednotlivým pěstitelům, ale putuje do společného fondu družstva nebo firmy, z něhož se na základě rozhodnutí členů družstva (příp. zaměstnanců firmy) financují různé sociálně a environmentálně orientované projekty v místě. Bolivijské družstvo El Ceibo investuje například do zlepšování dopravní infrastruktury, aby mohlo svou úrodu kakaa snáze dopravit na trh, indičtí Tea Promoters India zase zřídili střední školu pro děti sběračů čaje, kteří pracují na jejich plantážích, a další děti z okolí.

Aby výrobci získali stanovenou výkupní cenu, příplatek a další výhody, které z Fair Trade plynou, musí splnit požadavek organizace do demokraticky řízeného družstva (do Fair Trade se tedy nemohou zapojit jednotlivci), případně do sociálně angažované firmy se silnou zaměstnaneckou organizací, průhlednost, otevřenost, dodržování stanovených environmentálních a pracovněprávních kritérií. Konkrétní situaci v jednom družstvu v Kolumbii přibližuje text na konci kapitoly.

Trocha historie...

Když na konci 40. let začala americká nevládní organizace Ten Thousand Villages jako první nezisková organizace na světě obchodovat s chudými komunitami z Jihu, kdekdo se jejich aktivitě podivoval - jak obchodovat s těmi, kdo nic nemají? Nápad se však uchytil - západní občané získali díky Fair Trade (tehdy se tomuto způsobu obchodu říkalo alternative trade) nejenom dobrý pocit z toho, že někomu pomohli, ale pěkný výrobek. Americké kolegy brzy následoval britský Oxfam, který v roce 1964 vytvořil první organizaci alternativního obchodu, která se věnovala výhradně obchodování se znevýhodněnými komunitami ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Současně začaly vznikat podobné iniciativy v Nizozemí a dalších evropských zemích. První výrobky, se kterými se v rámci zásad Fair Trade obchodovalo, byly především řemeslné předměty - vyšívané polštáře, dečky, proutěné ošatky, ozdobné svíčky. Následovaly potravinové výrobky - nejprve třtinový cukr, časem přibyly káva, kakao, čaj, banány a další.

V roce 1980 se zrodil nový koncept, který umožnil oslovit a zapojit do spravedlivého obchodu širokou veřejnost: spolupracovník holandské církevní rozvojové organizace, který působil na projektu na podporu malých pěstitelů kávy v Mexiku, přišel s nápadem Fair Trade značky na produktech. Produkty, které organizace nakupovaly od skupin pěstitelů v rozvojových zemích a poté prodávaly evropským a americkým spotřebitelům, měly po splnění určitých podmínek získat nárok na logo, které by je jednoduchým způsobem odlišilo od konvenčních produktů. Mezníkem byl rok 1988, kdy se tato myšlenka stala realitou - v Nizozemí vznikla značka „Max Havelaar" (pojmenovaná podle hrdiny stejnojmenného románu, který usiloval o zlepšení životních podmínek obyvatel Jávy během nizozemské koloniální nadvlády ostrova). Nápad byl úspěšný: během roku získala káva se známkou téměř tříprocentní podíl na trhu.

V roce 1997 byla založena celosvětová asociace pro Fair Trade značení - FLO (Fairtrade Labelling Organisations International), která spravuje černomodrozelenou ochrannou známku FAIRTRADE - ta postupně nahrazuje národní varianty Fair Trade značení, jako jsou TransFair, Rättvisemarkt, Max Havelaar apod. FLO a její dceřinná organizace FLO-Cert má nyní na starost stanovování mezinárodních standardů pro Fairtrade, certifikaci výroby a auditování obchodu podle těchto standardů a dohled nad značením výrobků.

Spektrum férových výrobků dnes zahrnuje jak mnoho druhů potravin (káva, čaj, kakao, čokoláda, banány, rýže, třtinový cukr, a mnoho dalších), tak nepřebernou škálu rukodělných výrobků - od šperků, tašek, oblečení, přes koberce a bytové doplňky až po fotbalové míče.

Fair Trade výrobky a konvenční maloobchod

Označování výrobků nezávislou Fair Trade známkou skutečně pomohlo Fair Trade výrobkům proniknout do běžného obchodu. V současné době se více než dvě třetiny Fair Trade výrobků prodávají v konvenčním maloobchodě, většina z nich je označena známkou FAIRTRADE3.

Otázka prodeje Fair Trade výrobků v konvenčních obchodech, zvláště v hypermarketech a diskontech, bývá někdy vnímána jako kontroverzní: jak je možné, že „férové" výrobky se prodávají v obchodech, které jsou vnímány jako silně „neférové" (ať už vůči svým zaměstnancům, dodavatelům, nebo životnímu prostředí)? Jsou pak takové výrobky ještě vůbec „fér"?

Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Stoupající obliba supermarketů, hypermarketů a diskontních řetězců u velké části spotřebitelů je trend, který se nám může a nemusí líbit. Vzhledem k tomu, že primárním cílem Fair Trade je pomoci znevýhodněným producentům v rozvojových zemích (tedy co nejvyššímu počtu producentů), je prodej Fair Trade výrobků v konvenční maloobchodní síti poměrně nevyhnutelným krokem.

Fair Trade v České republice

Myšlenka spravedlivého obchodu s výrobci ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky je v českém prostředí poměrně nová. Ačkoliv první Obchůdek Jednoho Světa byl v Praze na Korunní ulici otevřen již před více než 12 lety, do širšího povědomí české veřejnosti se pojem Fair Trade dostává teprve v několika posledních letech.

V současné době působí v České republice čtyři Fair Trade organizace - Centrum férového obchodu, s.r.o., Ekumenická akademie Praha, Jeden Svět, o.p.s., a Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, které jsou sdruženy do Asociace pro Fair Trade. Další organizace, které přispívají k osvětě nebo se věnují obchodu s Fair Trade výrobky, jsou například firma Fairově.cz, sdružení INEX-SDA, Ekologický institut Veronica, CEV Pálava, Ekoporadna Tišnov, ČSOP Libosváry, Člověk v tísni, Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje a mnohé další.

Výrobky s označením Fair Trade je možné koupit ve specializovaných Fair Trade obchůdcích a na stále více prodejních místech - ve zdravých výživách, prodejnách biopotravin, některých samoobsluhách a řetězcích (Brněnka, Marks & Spencer, brzy údajně již i Spar, Interspar a Tesco). Specializovaných Fair Trade obchůdků je v současné době v České republice pět a najdete je na těchto adresách:

NAZEMI, Dlouhá 33, Praha 1
Obchůdek Jednoho Světa, Korunní 60, Praha-Vinohrady
Obchůdek Jednoho Světa, Klimentská 18, Praha-Nové Město
NAZEMI, Panská 9, Brno
Centrum férového obchodu, Velká Mikulášská 10, Znojmo

Aktualizovaný seznam prodejních míst Fair Trade výrobků najdete na www.fairtrade.cz v sekci Kde koupíte Fair Trade.

Věděli jste o plodinách?
- Banán je nejkonzumovanější ovoce světa. Hodnota prodaných banánů každý rok dosahuje více než 7 miliard dolarů.
- 14 % celosvětové sklizně banánů se obchoduje na mezinárodním trhu, zbytek se spotřebuje v místě produkce.
- Banány nerostou na stromech. Jsou plodem rostliny Musa sapientum, největší byliny světa.
- Banány, na rozdíl od většiny plodů, nemají semínka.
- Více než miliarda lidí - především malí pěstitelé z rozvojových zemí - se živí především nebo výhradně pěstováním rýže.
- Pěstování kávy vyžaduje využití manuální práce a poskytuje obživu více než 20 milionům pěstitelů.
- 70 až 80 procent světové produkce kávy je vypěstováno malými pěstiteli, kteří obhospodařují méně než 5 hektarů. Malí pěstitelé jsou závislí na prostřednících a výkyvech trhu.

 

Věděli jste o podmínkách výroby?
- V Ekvádoru dostávají dělníci na banánových plantážích méně než 1 dolar za celodenní těžkou práci.
- Výkupní ceny banánů klesly na pouhých 6 centů za libru, tedy méně než výrobní náklady.
- Polovina světového obchodu s banány je kontrolována jen dvěma americkými společnostmi, Chiquitou a Dole Foods.
- Na středoamerických banánovníkových plantážích se používá až 30 kilogramů aktivních pesticidů na hektar ročně. (To je více než 10krát více než průměrná dávka pesticidů aplikovaných v konvenčním zemědělství vyspělých zemí.)
- Podle kritérií OSN vzrostl počet nejméně rozvinutých zemí od 60. let do konce 90. let z 31 na 43. Tyto země do značné míry závisí na vývozu asi 30 komodit do vyspělých zemí. (Nejdůležitější jsou káva, čaj, cukr, kakao, banány, měď, cín, kaučuk a bavlna.)
- Obchod s hlavními exportními komoditami kontrolují průměrně z 80 % velké nadnárodní firmy, které mohou do značné míry ovlivňovat výkupní ceny.
- Pracovníci v textilních továrnách na Haiti, které dodávají své výrobky světovým značkovým firmám, dostávají za celodenní práci 2,15 $, ovšem nejnutnější denní výdaje k životu na Haiti činí 6,12 $.

 

Věděli jste o Fair Trade?
- Fair Trade banány se poprvé začaly prodávat v Nizozemí v roce 1996.
- Do produkce kávy pro Fair Trade trh je zapojeno na 500 000 rodin.
- Fair Trade výrobky se prodávají ve více než 55 000 evropských supermarketech a na více než 2 800 specializovaných prodejních místech (Obchůdcích Jednoho Světa).
- Do Fair Trade je v Evropě zapojeno více než 100 000 dobrovolníků.
- Prodej výrobků Fair Trade v Evropě rostl od roku 2000 průměrně o 20 % za rok.
- Roční čistý maloobchodní obrat v Evropě nyní přesahuje 660 milionů eur, což je více než dvojnásobek této hodnoty před pěti lety.
- 47 % všech banánů, 28 % květin a 9 % cukru prodaného ve Švýcarsku je označeno ochrannou známkou FAIRTRADE.

 

Tipy pro férového spotřebitele

  • Přemýšlejte o ceně výrobku, který si chcete koupit - myslíte, že je skutečně možné jej vyrobit za takovou cenu, za jakou vám jej v obchodě nabízí, aniž by nešly ohledy na životní prostředí a pracovníky stranou?

  • Pokud máte pochybnosti, žádejte od obchodníka více informací o původu zboží, o sociálních a environmentálních podmínkách výroby. Zvláště ve značkových obchodech by měli být schopni vám takové informace poskytnout, nebo vás alespoň odkázat na jiný zdroj informací.

  • Vyhýbejte se příliš levným výrobkům z rozvojových zemí. Reálné riziko neférových pracovních a obchodních podmínek hrozí především u zboží jako jsou oděvy, obuv, hračky, doplňky do domácnosti, nebo mnohé potravinové výrobky.

  • Pokud chcete mít jistotu, že se na výrobě zboží, které kupujete, nepodílely děti nebo že pracovníci za svou práci dostali řádně zaplaceno, kupujte výrobky s logem FAIRTRADE, případně Fair Trade výrobky ve specializovaných Fair Trade obchodech.

Fair Trade v Kolumbii

Na podzim letošního roku jsem strávila pět týdnů v Kolumbii. Během této doby se mi podařilo navštívit šest Fair Trade družstev, která produkují kávu. Udělala jsem rozhovory se zástupci jejich vedení a ve většině případů viděla i jednotlivé malé farmy. Situace v Kolumbii je podle mého názoru velmi komplikovaná a pestrá a může tak posloužit jako ilustrační příklad, jak funguje Fair Trade v praxi. Jakékoli náměty a připomínky vítám, o nejasnostech budu ráda diskutovat - kontakt je uveden na závěr publikace.

Kolumbie je ukázkovým příkladem rozvojové země, ve které se neoddělitelně prolínají politické, sociální a environmentální problémy a je zjevné, že jedny bez druhých nelze dost dobře vyřešit. Obchod s drogami je pro Kolumbii opravdu vážným problémem a na jeho potírání jsou věnovány nemalé částky. Asi největším projektem boje s drogami je tzv. Plan Colombia, který iniciuje a z části platí USA. Do června 2002 bylo v rámci něj utraceno přes 2,5 miliardy dolarů ze strany USA a téměř 4,9 miliardy dolarů ze státních zdrojů Kolumbie. Z neoficiálních míst je zásah USA tvrdě kritizován za to, že vůči místním obyvatelům postupuje mírně řečeno necitlivě. Koková pole jsou herbicidována z vrtulníků, čímž je zničena úrodnost půdy na mnoho let dopředu.

Káva je jednou z mála plodin, které mohou příjmy z pěstování koky alespoň řádově nahradit. Pokud je produkována káva vysoce kvalitní a organická (certifikovaná jako produkt ekologického zemědělství), může výtěžek z jejího prodeje představovat zhruba pětinu potenciálních zisků z koky. Je však zřejmé, že cena není v tomto případě hlavní výhodou. Cílem je spíše prevence násilí a sociální nejistoty obyvatel. Stát v rámci rozvojových programů podporuje zakládání a obnovu kávových plantáží, stejně jako pěstování dalších obchodovatelných plodin (kakao, cukrová třtina, palma olejná, různé druhy tropického ovoce).

Fair Trade může v této situaci pomoci tím, že usnadňuje komercializaci zmíněných produktů a zároveň podporuje vzdělávání zemědělců, jejich nezávislost a schopnost se samostatně uživit. V Kolumbii je certifikováno přes dvacet Fair Trade družstev, která kromě výše zmíněných komodit produkují ještě květiny a řemeslné výrobky.

Jako konkrétní příklad nám může sloužit družstvo Asprovega (Asociacion de productores de la Vega), které působí v jižní části Kolumbie, v regionu Cauca. V současné době sdružuje asi 200 rodin, které žijí v širším okolí městečka La Vega a obhospodařují malé farmy. Většina členů družstva pěstuje organicky a podle vlastních slov jsou na tuto skutečnost hrdí. Družstvo se nachází v Andách na důležitém rozvodí více řek.

Z tzv. social premium, tedy z peněz, které dostávají díky Fair Trade navíc, se jim podařilo pořídit kancelář a její vybavení, takže mají lepší zázemí pro administrativu družstva. Dále z těchto peněz financují vzdělávání dětí i dospělých - děti se učí základní dovednosti, které budou potřebovat, pokud se rozhodnou pokračovat ve farmářské tradici své rodiny, a dospělí mají možnost dozvědět se o výhodách ekologické produkce, technikách kompostování, přípravy organických hnojiv nebo technologických novinkách v pěstování a zpracování kávy. Družstvo má zároveň projekty na zachování místních odrůd zeleniny (např. fazolí), kukuřice, ovoce i kávy. Podporuje samotné jejich pěstování, vytváří semennou banku, aby si farmáři byli schopni osivo sami obstarat a nemuseli ho kupovat, a zároveň učí lidi znovu používat místní plodiny v kuchyni.

Problémem, který členové družstva uváděli nejčastěji, je fakt, že rozdíl mezi konvenční cenou a cenou, kterou získají, pokud prodají svou kávu přes systém Fair Trade, je velmi malý. Jelikož produkují velmi kvalitní a navíc organickou kávu, po které je zejména v USA v současnosti velká poptávka, jsou dokonce v některých případech schopni získat lepší cenu přes konvenční trh. To znesnadňuje fungování družstva, neboť dříve byl rozdíl mezi konvenční a „férovou" cenou mnohem větší a členství v družstvu mělo pro farmáře jednoznačné finanční výhody. I když jim družstvo poskytuje zázemí, větší jistotu odbytu, vzdělávání a další výhody, cena je pro většinu z nich naprosto zásadním kritériem.

Naopak výhody, které ze spolupráce v systému Fair Trade vidí, jsou zejména větší jistota odbytu a existence příplatku, který jim umožňuje zlepšovat životní podmínky jednotlivých farmářů, přispívat na obnovu plantáží a realizovat výše zmíněné projekty. Velmi si také cení získané nezávislosti a systému organizace družstva, který jim dává svobodu rozhodovat o vlastních záležitostech. Pro mě osobně bylo velmi povzbudivé (a upřímně přiznávám, že i velmi překvapivé), že kromě výhod pro svoje vlastní rodiny a komunitu si členové družstva uvědomovali i širší souvislosti. Na otázku, proč by si měli západní spotřebitelé kupovat jejich kávu, přestože je dražší, uváděli: „Naše káva je kvalitní. Většina světové produkce kávy je chemická, ale ta naše je organická a zdravá." „Jsme malí producenti - koupě naší kávy nám zabezpečí větší jistotu a stabilitu." „Vládneme zdrojům vody. Většina vody pro okolní zemi nám prochází pod rukama, naším úkolem je ji chránit." Hrdost a jistá zodpovědnost pak jednoznačně zaznívala při návštěvách jednotlivých farem, když nám farmáři vysvětlovali svůj způsob pěstování, sklízení a zpracování kávy. Důraz, kladený na kvalitu produkce, a zároveň vědomí její výjimečnosti, by jim myslím mohli mnozí západní zemědělci závidět.


Poznámky

1 Z těchto důvodů k vstupním požadavkům do Fair Trade nepatří, aby zemědělci pěstovali plodiny v rámci kontrolovaného ekologického zemědělství; požadavkem je jen soulad s principy integrované ochrany rostlin a některými dalšími požadavky - ne všechny Fair Trade výrobky jsou tedy „bio"! Z finančních i jiných důvodů se však přechod na kontrolované ekologické zemědělství pěstitelům vyplácí, a pokud mají potřebné prostředky a znalosti, principy ekologického zemědělství dodržují.

2 1 libra = 0,453 kg

3 Ne všechny Fair Trade výrobky však jsou touto známkou označeny - známku je možné uplatnit pouze na takových produktech, pro které jsou vytvořeny patřičné standardy (káva, čaj, kakao, banány, rýže a další, především zemědělské komodity). Na řemeslné výrobky tuto známku zatím není možné použít.







 
* linjada@centrum.cz*